Technická terminologie

[V hranatých závorkách uvádíme tvary podle mezinárodního úzu transliterace sanskrtu.]
Výklad slov podle naší Nauky. Jiné školy mohou tentýž výraz definovat odlišně.
Rasa Ravi

ahamkára / ahankára [ahaṃkāra] – obecný já-činitel jako zastřešující výraz, ztotožňovatel, neutrální princip „já“, 5. vimána

ahammána [ahammāna] – já-podmět, já-subjekt, jazyková ahamkára

ahamtá / ahantá [ahaṃtā] – jáství, mysticko-filozofická ahamkára

ádhára [ādhāra] – „sídlo“; obecné označení kterékoliv ezoterní části mikrokosmu, která je definována jedinečným jménem (mantrou) a nezaměnitelným místem v mandale, případně dalšími technikáliemi

ádhárána [ādhārāṇa] – dechem (an) definovaný okrsek ádháry (obvykle šestnáct), podmnožina ádháry

adhikára [adhikāra] – zplnomocnění v Nauce

adhikáradžála [adhikārajāla] – (adhikára+džála) džála ohledně zplnomocnění a zodpovědnosti v Nauce (viz korpus Džály)

adhikárin [adhikārin] – autorita či zplnomocněnec v té či oné oblasti Nauky neboli ten, kdo je držitelem zplnomocnění (adhikára)

antara šikharin [antara śikharin] – antarin

antarin – druhá životní etapa šikharina, kdy se odpoutal od světského života a žije naplno v šikhaře (viz článek Tři životní etapy šikharinů)

ardha – poloviční, napůl

asmimána [asmimāna] – vjem sebe sama; idea, že jsem; nerozlišená ahamkára

asmitá [asmitā] – jsemství, bytostné ztotožnění se, vegetativní ahamkára

buddhi – intelekt (obecně), projevovatel vůle včetně pohybu, středisko rozhodování, 6. vimána

bhávaná [bhāvanā] – mandalická sádhaná nebo podobná pokročilá duchovní praxe, která v jedné konkrétní sádhaně obsahuje striktní pránájámu, mantry, vizualizace, soustředění, specifickou práci s mikrokosmem a jeho ádhárami

bhávanadžála [bhāvanajāla] – (bhávaná+džála) džála ohledně zpětné vazby ze sádhany (viz korpus Džály)

bhuvana – dosl. „pláň“, mikrokosmické „patro“ těla v rámci rozčlenění těla na devět transverzálně oddělených-spojených bhuvan (devátá bhuvana je složena z devíti vimán, desátá bhuvana je souhrnným označením všech mimotělních rovin); bhuvany jsou koncepčně nadřazeny nad čakrami

bhuvángaka [bhuvāṅgaka] – údy (angaky), které se přidávají k bhuvanám na vyšším stupni sádhany

biogí – šikharin, který buduje mandalu na základě biologie (zárodečné listy jako výchozí schéma)

džála [jāla] – dosl. „spojení“, každá džála je specifickým vnitřním systémem, jejich souhrn tvoří druhý korpus Nauky, přináší samotnou konstrukci Nauky (viz korpus Džály)

ékamuni šikharin [ekamuni śikharin] – ékamuni

ékamuni [ekamuni] – třetí životní etapa šikharina-antarina meditujícího převážně v izolaci a odloučení, kdy odloučení souvisí s velmi vysokým stupněm sádhany, a ne s odloučením jako takovým (viz článek Tři životní etapy šikharinů)

hrdždžála [hṛjjāla] – (hrd+džála) propojení Srdcí (hrd) učitele a žáka (viz korpus Džály)

káladžála [kālajāla] – (kála+džála) džála ohledně sádhaně věnovaného času (kála) (viz korpus Džály)

karma – část paribháv, na kterou platí, že je důsledkem takové příčiny, jejíž zpětná vazba je vývojově důležitá; karma vzniká pouze v reakci na konkrétní okolí nebo osoby, je činem (respektive nečinem, kdy určitý čin je očekáván): samotná myšlenka není karmou

kula – dosl. „rodina“; duchovní skupina, která se zabývá sádhanou (viz článek Kula, kulin, kuláčárja)

kuláčárja [kulācārya] – učitel (áčárja) kuly (viz článek Kula, kulin, kuláčárja)

kulin – dosl. „člen rodiny“; praktikant, který se systematicky věnuje sádhaně v kule (viz článek Kula, kulin, kuláčárja)

lókačara šikharin [lokacara śikharin] – lókačárin

lókačárin [lokacārin] – první životní etapa šikharina, kdy je napůl zapojen do běžného světského života (viz článek Tři životní etapy šikharinů)

málá [mālā] – indický růženec o 108+1 kuliček

máladžála [mālajāla] – (málá+džála) propojení žáka s učitelem prostřednictvím růžence (viz korpus Džály)

manas – mysl, logický analyzátor a seřizovatel informací, vytváří kategorie a dává bhuvanám strukturální integritu, 4. vimána

mátrá [mātrā] – časová jednotka v pránájámě; není-li uvedeno jinak, jsou to dvě vteřiny

NaNa – Naše Nauka; sekundárně NaNa vystihuje podstatu upanišadové néti néti (na+iti) – „ne tak, ne tak“ (ve smyslu „ani toto ani tamto“), kdy se nepojmenovává a nepoukazuje se na žádný konkrétní duchovní cíl, Bůh apod., ale naopak, důrazně upozorňuje, že cokoliv, co lze jakkoliv myslet, má náma-rúpu, a je tedy nutno překročit, zejména kde je přítomná ahamkára

náma-rúpa [nāma-rūpa] – „jméno a tvar“, základní charakteristika všeho existujícího, co jsme schopni jakkoliv vnímat (třeba i přístroji) nebo myslet: každou určitost lze vždy nějak pojmenovat a má vždy nějakou konkrétní či abstraktní formu, charakteristiku či vlastnost, kvůli nímž tuto určitost nezaměňujeme s jinou určitostí

navanava – učení o devíti (nava) bhuvanách a devíti vimánách

nirvána [nirvāṇa] – dosl. „bezvětří, vyhasnutí“ (nir+vána); nirvána nikdy není absolutní, je vždy relativní ohledně avakandou z prakandy přinesených paribháv (včetně karem), které tak došly svého bezzbytkového naplnění

paribháva [paribhāva] – karmě nadřazená koncepce související s významy a funkcemi bhuvan

Pilíře – prvý korpus Nauky, popisuje zásadní životní postoje (viz korpus Pilíře)

„plakát“ – mechanismus obelhávání sebe sama: vrstva vyumělkované falešné představy či citu, kterou rádi „přelepujeme“ původní, tedy nejspodnější, informaci mající zásadní karmickou závažnost – podobně jako přelepujeme jeden plakát přes druhý na informačním panelu; jelikož pravdu nechceme vidět, to, co vidíme, je nejvrchnější vrstva: usměvavý plakát

Pravidla – třetí korpus Nauky, řeší regule pro jednotlivce i skupiny (viz korpus Pravidla)

pránájáma [prāṇāyāma] – soustředěné vedení toku dechu (ve vyšším stadiu pouhá vizualizace), při němž v mikrokosmu vzniká prána

púdžárí [pūjārī] – ritualista, obřadník, kdo má pověření vykonávat rituální úkony či obřad (púdžá)

sahasové – dosl. „mocní“, vládci shs rovin (v kompetenci desáté bhuvany)

sádhaná [sādhanā] – duchovní praxe obecně

sádhanadžála [sādhanajāla] – (sádhaná+džála) džála ohledně sádhany (viz korpus Džály)

šaktum [śaktum] – bezpohlavní božstvo: nemá prsa ani prsní bradavky, pupek, pohlavní orgány, vlasy ani chlupy; neutrální podoba femininní šakti

šikhara [śikhara] – dosl. „střecha“; místo či instituce, která zastřešuje naší Nauce se věnující praktikanty (viz článek O termínu šikhara)

šikharadžála [śikharajāla] – (šikhara+džála) džála ohledně šikhary, zaměřuje se na místa duchovní praxe (viz korpus Džály)

šikharin [śikharin] – ten, kdo do hloubky následuje Nauku a pravidelně praktikuje sádhanu (viz článek O termínu šikharin)

šikharidžála [śikharijāla] – (šikharin+džála) džála ohledně šikharinů (viz korpus Džály)

vimána [vimāna] – dosl. „palác“, mikrokosmické středisko hlavy (je devět vimán, jsou složkami deváté bhuvany); představují matricový funkční soustavu se symbolickými reprezentacemi

Učení – čtvrtý korpus Nauky, obsahuje různorodé texty (viz korpus Učení)

Víra ve Vyšší – základní duchovní koncepce šikharinů (viz článek Víra ve Vyšší)

VvV – Víra ve Vyšší