O termínu šikhara

Rasa Ravi

Uvedení do problému

Jak pojmenovat místo či instituci zastřešující praktikanty, kteří se věnují Nauce a kteří zde společně meditují, případně zde i bydlí?

Nejprve v následujícím seznamu odůvodníme, proč jsme zavrhli běžně používané pojmy, které s otázkou souvisejí, a poté zavedeme a vysvětlíme nový technický termín šikhara.

Související termín šikharin je vysvětlen v článku O termínu šikharin.

Zavrhnuté výrazy

Ášram: Historicky vzato skutečně tradiční ášramy fungovaly především jako školy pro hochy (nikoliv dívky) vyšších společenských tříd, některé pouze pro bráhmany, kde se učili různým vědám, recitaci písma, sanskrtu atd. Primárně ášramy nebyly místem, kde by se meditovalo. Duchovní praxi tehdy lidé vykonávali jako asketové v bezdomoví. Na druhé straně máme od 20. století moderní instituce, které se nazývají také ášramy (často zneužívající označení „tradiční“), kde se většinou cvičí jen ásany a příbuzné techniky. Hlavní charakteristikou těchto novodobých ášramů je, že by neexistovaly bez cvičenců ze západního světa, jejichž většinu tvoří ženy. Mezi těmito dvěma odlišnými koncepcemi je zaklíněna další novodobá indická ášramová kultura, která v naprosté většině případů nepropaguje žádnou vyšší nauku a ve které se hlavní duchovní praxe soustřeďuje na uctívání gurua, na karmajógu, na zpívání manter a na další techniky pro laiky. Žádná z těchto koncepcí ášramu se nám nehodí.

Klášter: Slovo klášter má křesťanský „přízvuk“. Samotný výraz je odvozen z latinského claustrum, znamenajícího závoru a zámek; v klášteře tedy mniši žili „zavřeni“ a odloučeni od světa, často bez možnosti odejít. Takový křesťanský ideál se nám také nehodí.

Meditační centrum: Relativně dobře a neutrálně znějící pojem. Nicméně „meditační centrum“ je jednak neprakticky dlouhý složený výraz a jednak naznačuje, že je místem či institucí, kam lidí pouze docházejí, ale kde se nezdržují či nebydlí, aby se celoživotně věnovali Nauce. Není nejhorším výrazem, hledáme ale lepší.

Matha (math, mutt): U nás méně známý výraz, který relativně dobře vystihuje náš záměr. Je to sídlo určitého řádu. Tato instituce je ale asociována vesměs s náthovskou tradicí, podobně ášram byl původně asociován s védántou a bráhmanskou kulturou. Proto se nám nehodí ani tento výraz.

Šikhara

Významy slova šikhara v sanskrtu: hrot, ostrý či vyvýšený konec něčeho, drdol vlasů na temeni, vrchol hory, přístřešek nad jednoduchou svatyní v přírodě nebo vyvýšená nadstavba nad svatyní v chrámové architektuře. Svým významem odpovídá špičaté střeše evropských domů.

Podobně jako střecha chrání člověka v domě od nepřízně počasí a pod její ochranu se může kdykoliv uchýlit, tak i Nauka jako „vrchol“ lidského údělu „zastřešuje“ meditujícího ve smyslu kudy jít, kudy nejít, kdy si počkat a opakovat si to, co už umíme, a kdy vyrazit do nových teritorií sádhany, které mohou přinášet nové výzvy a překážky.

Šikhara je sídlo sádhany, budova, fyzické místo, které je striktně zaměřeno na uskutečňování Nauky. Šikhara nemůže ani částečně sloužit světským účelům. Šikharini, kteří docházejí do šikhary tak činí kvůli meditaci a duchovnímu pokroku. Šikhara se ideálně nachází někde v přírodě mimo dosah každodenního světského shonu. V šikhaře ideálně bydlí aspoň jeden šikharin, aby místo bylo každodenně oživováno sádhanou, případně tam bydlí ve smyslu společenství více šikharinů. Sídlem Nauky může být více šikhar. Každá šikhara, která byla v rámci Nauky takto označena a vysvěcena, je šikhara.

Hlavní učitel šikhary ideálně bydlí v šikhaře a věnuje se pouze duchovní práci a vedení. Jeho minimální věk je 40 let. Žije-li v šikhaře společenství, hlavní učitel určuje jak obecné zaměření této šikhary, tak i zaměření jednotlivých v šikhaře žijících šikharinů (neboli antarinů). Zaměření znamená, že se vedle meditací šikharini věnují i dalším doplňkovým činnostem, například filozofickému studiu, vědním oborům, umění atd. Politika je zakázaná.

Ardhašikhara je „poloviční“ (ardha) šikhara. Poloviční šikhara je takto zvána, protože napůl je takový byt či dům používán k normálnímu bydlení. Ardhašikharu obvykle zřizuje kuláčárja nebo jiný šikharin především z důvodu, že šikhara je nedostupná nebo je daleko. Smyslem ardhašikhary je nabízet praktikantům možnost vícedenní sádhany s možností pobytu. K tomuto účelu má striktně vyhraněnou meditační místnost, kde žádná světská činnost neprobíhá.

V politicky či nábožensky nepříznivé zemi, kde šikharu nelze založit ve smyslu fyzického sídla, lze přistoupit k alternativní metodě, což je založení guhjárdhašikhary, tj. skryté/utajené (guhja) poloviční šikhary. Duchovní činnost je zde tedy utajená. Je tedy nutno rozlišit normální šikharu, která je striktně zasvěcena duchovní činnosti a v níž nelze rozvíjet světskou činnost, a také ardhašikharu, která má dedikovanou meditační místnost, od guhjárdhašikhary, kde světská činnost je dovolena, a kde dokonce taková činnost může navenek dobře maskovat utajenou duchovní činnost. Meditační místo v guhjárdhašikhaře může být symbolicky „vytvořeno“ kdekoliv, a následně „zrušeno“. V demokratických zemích nelze přistoupit k založení guhjárdhašikhary, a to ani například z důvodu nedostatku prostředků.